Výlet do Chorvatska

I když se tento článek moc nehodí do témat toho blogu, rozhodl jsem se (po miniJOHNově výzvě) že o tom napíšu. Možná už někteří z vás tuší /ví/, že často chodím někam ven na akce, piju a tak všelijak kalím. Minulý víkend byl jeden z těch hodně akčních, jeden z nejakčnějších.
Asi by nebylo špatné to zapsat jako deník, takže tady to je.

Pátek 21.8. 2009

Perfektní den, takovou pracovní morálku jsem dlouho neměl. Konečně jsem se po dlouhé době posunul s některými projekty trochu dál. Říkal jsem si, že ani nepůjdu večer na žádnou akci. Nakonec jsme ale vyrazili do sousední vesnice, kde jsem potkal spousty známých, někteří slavili narozeniny. Díky tomu jsme tam spotřebovali zbylou tequilu a citrony (soli bylo dost). Byl jsem hodně společensky unaven, pak jsem tancoval takovým způsobem, že jsem nedokázal ani odlepit nohy od země (jako by to byl magnet). Při ploužáku mi úplně vypadlo, s kterou holkou tancuju, neměl jsem tušení kdo to je dokud jsme nedotancovali. Ráno jsem si dal ještě bagetu a šel spát.

Sobota 22.8. 2009

Ráno jsem se probudil někdy kolem 12-13:00. V noci jsem měl takové sny, že jsem netušil co bylo doopravdy a co se mi jen zdálo. Divnej pocit. Dal jsem si oběd a celý den jsem strávil sledováním seriálů - čekal jsem na večer. Mám takové stavy, které každý den po akci hlásí, že večer musí být další akce, nejlépe ještě vetší než předchozí den. Takže jsem byl na večer moc natěšený, i když jsem pořád nevěděl, kam vlastně jdu. Už v osm večer jsem vyrazil. Potkal jsem se kamarádem alkoholikem /já nejsem alkoholik, to on/. Ze začátku jsem si dal nějaké energy drinky, jeden jsem musel skoro vyexovat aby měli kamarádi přes co zhulit trávu. Pak jsem pil tak normálně, ale pořád jsem byl střízlivý.

—Tady někde asi začíná Neděle 23.8. 2009 —Až někdy do 5 do rána jsem se cítil střízlivý, i když sem měl pivo, víno, kapitána morgena s kolou, víno pak víno pak nějak nevím, to zas tak moc nesleduju. Ale vím že jsem jedl klobásek, chleba a ukradnutý koláče. Za světla už mě to konečně trochu zmohlo, to sme tancovali, hledali kabelku (našla se), mobil (nenašel se), skákali z okna (spadl jsem). Pak někdo dostal nápad že odnesem malou májku. Ani nevím jak a už jsme jí nesli ani nevím kam. Pak mám okno.

Okno končí a objevuju se na dvoře u známýho ještě asi s pěti dalšíma co nesli májku. Tam nám dali polívku a piva (starobrno) a jeli jsem bez spaní dál (spal jen jeden vedle mě, ale toho jsme probudili). V tom mezidobí na návštěvě jsem se nějak ztratil v čase. Ve tři jsem šel napůl střízlivej, napůl unavej na fotbal. (To už jsem měl rozeplou mou bílou košilu politou od červenýho vína s trochou horčice na kapsičce. )

Na fotbale jsem si řekl, že bych si mohl dát nějaký nealko tak jsem tam někde sebral poloprázdnou flašku Coly. Pak jsem zjistil, že to byl rum obarvenej Colou. Ale stejně jsem to vypil. To mě znova nakoplo a i když tam byla skoro celá naše vesnice, neměl jsem s mým stavem problémy.

Pak naši fotbalisti asi vyhráli a měl jsem kofolu. Pak jsme šli na nohejbal - měli jsme úplně novej balon. Dvakrát jsme si kopli a balon odletěl za plot k jedněm, kteří ho moc nevrací. Pak jsem šel s kamošem dom. Byla nuda a dom jsem nechtěl, protože už jsem na fotbale dostal nápad, že půjdu do Chorvatska. Byla nuda, tak jsem se šel mrknout za známýma, ale ti tam nebyli.

Tak jsem šel do Chorvatska. Měl jsem politou košilu, mobil, peněženku s 5kč, občanku, kartu a klíče.

Neděle 23.8. 2009 asi 20:00

Volám kamošovi kde je - číslo neexistuje. Hm, zvláštní. O pár kilometrů ve vesnici zjišťuju, že nevím jak se dostat na hranice. Napsal jsem 3 sms známým, ať mi pošlou cestu. Neodepsal nikdo, tak projíždím seznam a hledám někoho komu zavolám ať mi to zjistí…hledám…hledám..miniJONH, ten určitě bude u pc. Volám. John neví kdo jsem..představuju se..už ví. Zní víc nakaleně než já. Zjistil jsem že od něj info nezíská. Chci šetřit kredit tak dělám, že ho ztrácím signál a pokládám.  Jdu dál po polní cestě. Najednou vidím světlou, jakoby dálkový světla od auta za mnou. Otočím se..nic tam není. To se opakuje. Asi o půl hoďky později mi volá kamoš, který o mé výpravě ví. Poradil mi cestu a pak se mě neúspěšně snažil přemluvit k návratu. Začíná být tma. Přišla mi sms od našich, že jestli se neozvu, volají policajty. Neozval jsem se. Ale pro jistotu sem to vzal přes pole - zkratkou. Objevuju nový rybník, o kterém jsem vůbec nevěděl (později jsem zjistil, že to byla jen velká bažina na poli). Má zkratka, která mi trvala tak hodinku, mě vrátila asi o 500 metrů dál od místa, kde jsem na ni vstoupil. Super.

Procházím první vesnicí, už trochu vystrašený z aut (očekával jsem policii a někoho kdo mě bude hledat. První vesnice úspěšně za mnou. Za vesnicí vidím první auto, lehám si do pole a čekám až přejede. To už byla úplná tma.

Ještě asi tři auta jsem tak minul stejným způsobem. Pak jsem objevil pole s kukuřicí, tak jsem si vzal dva klásky na cestu. Křižovatka..odbočuju doprava (později zjišťuju že to bylo špatně. Poprvé zvedám telefon (fakt jsem se tam nudil) a pokecal jsem s kamošem, kterej mě hledal. Položil mi to, asi ho to nebavilo. Projíždí nečekaně auto, skáču do meze…sakra sakra. Mez je je skopce tak 2 metry a já končím v potoku. Netušil jsem že tam je.

Pak to byla docela nuda…v duchu jsem si zpíval, tancoval, občas jsem slyšel lidi kde nikdo nebyl. Přikrmoval jsem se kláskem. Konečně jsem došel do další vesnice. Opravovali tam silnic, takže se tam nedalo autem. Konečně jsem mohl polevit v ostražitosti. Poprvé jsem zvednul mobil našim a něco pokecal. Nebyli moc veselí.

Pak jsem si pokecal s kamošem, který zněl jako že už vzdali to hledání. Ale stejně se pořád vyptávali na detaily. Rád dělám dobrý skutky, tak jsem  mu prozradil údaje ze značky (vzdálenosti od vesnic). Pokračoval jsem docela bez problémů dál. Ale už jsem byl docela unavenej, přece jen to nespaní…Jedna má líná část si už přála, aby mě chytli.

Po dlouhé době jsem se konečně dostal do další vesnice, kde jsem slyšel hudbu - byli tam hody. Chtěl jsem se tam jít mrknout, už bylo něco před půlnocí, takže bych tam nemusel platit vstup.

Už jsem přestal být ostražitý..najednou vidím přede mnou auto a mám takovej nepříjemnej pocit. Zastavuje a vyskakují tři kamoši. Je konec. Pak už se nic zajímavýho nestalo. Zkusil sem utýct, ale drželi mě svině.

Vrbice

Místo Chorvatska jsem se dostal jen na Vrbici, ode mě asi půl cesty k hranicím na Rakousko.

Po týdnu

Další víkend po útěku jsem byl zase pařit, teď už ale nepiju. Zjistil jsem, že mě ten útěk hodně změnil. Celkově se to hodně promítlo na mou osobnost. Ne že bych měl výčitky svědomí, to vůbec. Nelituju toho. Naopak se teď cítím silnější, dospělejší. Taky mám větší chuť do práce. Sice mi to pití na těch akcích trošku chybí, ale zvyknu si, mám pevnou vůli.  Celkově to byl určitě povedenej zážitek, kterej asi jen tak někdo nemá.

Ohodnoť článek

(9 hlasů, průměr: 4.11 z 5)

 Loading ...

Další články

• Sraz Webtrhu 2009 na Vranově
• Je práce droga?
• Vliv registrace do katalogů ve výsledcích Seznamu
• Změna je život
• Chcete peníze?